O mě

Jsem maminkou dnes 13měsíční dcerky, kterou jsem začala nosit od jejich 2 měsíců. K šátkování jsem se dostala ještě dávno před tím, než se mi dcerka narodila, a to přes mou dobrou kamarádku, která s odhodlaností prohlásila, že jednou, když bude mít miminko, nebude vozit v kočárku, ale od narození nosit v šátku. Pro miminko je to takový 10. měsíc. V té době jsem ještě byla přesvědčena, že si kočárek pořídím, ale zároveň mi její argument postačil k tomu, aby mě přesvědčil o správnosti nošení miminek. Od doby, co jsem svou dcerku začala nosit, se mnohé změnilo a mé přesvědčení o prospěšnosti nošení dětí jen posílilo a stalo se pro mě nejen způsobem přepravy, ale i způsobem výchovy mé dcery, životním stylem a způsobem, jak být spolu i v situacích, ve kterých by to jinak nebylo možné. Nošení mé dcery považuji za to nejlepší, co jsem mohla pro nás dvě udělat a jsem hrdá na to, že jsem se k němu dostala. Velmi brzy jsem začala pociťovat potřebu dále šířit pozitivní informace o nošení dětí, a proto jsem se rozhodla absolvovat lektorský kurz vázání dětí do šátku u paní Anny Pohořálkové.

Důvody nošení

A proč vlastně nosit? O nošení je napsána spousta informací a existuje celý výčet důvodů. Nebudu zde všechny vyjmenovávat, to není účelem těchto stránek a pak...vše si povíme na kurzu. Ale pokud bych se měla vyjádřit opravdu od srdce, tak tím hlavním důvodem nošení by se měla stát potřeba být se svým miminkem co nejvíce to jde, jednoduše proto, že dítě má být se svým rodičem (primárně se svou matkou), miminko patří ke své matce, potřebuje se mazlit a tulit, očichávat a cítit ji (čich a hmat jsou základními smysly miminka od narození) a stejně tak by to měla cítit i matka. Jsou to potřeby přirozené tak, jako kojení, proto i nošení je přirozené natolik, že by se mělo stát normou.